Když jsem projížděl vlakem krajinou, všiml jsem si tu rozmístěných fotovoltaických panelů přímo na zemi. Zabíraly poměrně velkou plochu, přitom by na témže místě mohla být obdělávána zemědělská půda a mohly by se tu pěstovat brambory, obiloviny, řepa apod. Připadá mi docela škoda zabrat zemědělskou půdu jen fotovoltaickými panely a vyrábět tu elektřinu, existuje však řešení, které spojí v jeden celek oba dva fenomény, jak zemědělství, tak i výrobu elektřiny. Říká se tomu agrovoltaika Projekty fotovoltaika.
Solární panely jsou umístěné vysoko nad zemí tak, aby tudy mohla projíždět zemědělská technika a starat se o pěstované plodiny. Ty rostou dole pod solárními panely a jsou jimi také částečně chráněny. Jde tedy o spojení fotovoltaiky a agrotechniky do jednoho celku, odtud také pramení samotný název projektu.
Agrivoltaiku považuji za rozumné řešení, které by se mohlo uplatnit na více místech v republice a mohli bychom se také postupně stát potravinově soběstačnými. Za socialismu tomu tak bylo, tak proč by tomu nemohlo být i dnes.
K agrivoltaice je zapotřebí projekt a ten také pamatuje na vyřizování státních dotací. Dotačními programy lze agrivoltaiku zpřístupnit více lidem a zemědělsky orientovaným společnostem, které chtějí pěstovat plodiny na tuzemský trh i na export. Toto řešení pak může mít zelenou pro několik nadcházejících desítek let. Solární panely také přispívají k větší udržitelnosti a ekologii a mohou zmírnit už tak dramatické meteorologické jevy, jako jsou nástupy tropických veder v letních měsících.
Agrivoltaika má zkrátka budoucnost a je to jeden z projektů, kterým fandím a přeju jim mnoho úspěchů. Kdybych podnikal v zemědělství, také bych se orientoval tímto směrem a snažil bych se využít zemědělskou půdu tak, aby nabízela více možností, tedy nejen pěstování plodin nebo pouze výrobu elektrické energie.